Lesák dřevo nepřipravil, tak jsme alespoň vykopali vsakovačku, ledničku a základy sauny. Podívali jsme se na koňský důl, lom ve Svobodných Heřmanicích jsme nenašli :(

Sešli jsme se u naši rozestavěné klubovny. Už máme dveře, okna a půlku střechy. Přesunuli jsme se do lesa na areál a pustili se do her. Nejprve jsme si zahráli fotbálek, pak lov perel, revoluci a na konec vyvolávku.

Letošní Luďák se povedl. Počasí po několika letech bylo téměř tropické a ani v soutěžích jsme se neztratili. Bylo nás za středisko sice jen 16, ale o to více jsme se snažili.
Páteční cesta proběhla bez obtíží, dokonce se nám vyhla bouřka. Postavili jsme stany, vybudovali ohniště a lavičky. Po večeři jsme si vyprávěli záhadné příběhy.
V sobotu vypukly hlavní soutěže. Kluci vytvořili dvě družstva: "Španělské okurky" a "Babiččino překvapení", Jestřábi "Míšiny krásné brýle" a dále středisko reprezentovalo družstvo děvčat. Po hlavních soutěžích si někteří zahráli volejbal a ruskuju laptu. Večer proběhl táborák
Nedělní program začal bojovkou na louce i v lese. Po ní pak proběhl závěrečný nástup. Protože jsme byli celkem úspění, tak jsme si pořádně zakřičeli oddílový pokřik. Poobědvali jsme, řádácky jsme se vyblbli v řece a následně se vydali na zpáteční cestu. U Maria skály jsme si ještě zahráli přehazovanou. Osobně jsem hrál boso a do teď mám popálené od horkých kamínků chodidla :(

Naše úspěchy:
1. místo celkově a obhájený štít vítězů - chlapci "Španělské okurky"
3. místo celkově - chlapci "Babiččino překvapení"
3. místo celkově - děvčata
2. místo celkové - starší "Míšiny krásné brýle"
3. místo za nejkrásnějšího chlapa - Vasil
3. místo za scénku - Libuše a Míša
1. místo za zpěv - Libuše a Míša

Dnešní oddílovku jsme věnovali třídění a přípravě táborového materiálu. Děkuji všem, co přišli pomoci.

Tak počasí bylo opět proti a část našich členů je z cukru a asi by se rozpustila. Vyrazili jsme jen čtyři (Kejml, Ondra, Filip, Natan). Ve vlaku jsme hráli hádání prstů. Nejvíce se dařilo Kejmlovi, který měl bodů více než my ostatní dohromady. Protože stále pršelo rozhodli jsme se, že si prohlédnéme zámek. Koupili jsme si lístky a vydali se na prohlídku místnosti, expozice loveckých zbraní a starých kočárků. Na nádraží jsme si pod střechou zahráli fotbálek a konečně jsme se zahřáli. V Opavě jsme nastoupili do vlaku, půl hodiny v něm seděli a on nejel. Tak jsme přestoupili do dalšího.

Sešlo se nás jen 7. Postavili jsme týpko, které se po deštivé neděli pořádně proslunilo a pak se pustili do her. Zahráli jsme například si hledání čísel, petanque, fotbálek. Rozdali jsme rovněž pár plakátu na tábor.

Dlouho připravovaná akce, ale počasí bylo proti nám. V sobotu krásně, ale v neděli zima a déšť. Z propagace moc nebylo, neboť v Bělském lese nebyla kromě nás témeŕ živá duše. Kromě propagační akce jsme organizovali základní kolo Svojsíkova závodu. Družina našich kluků se moc nepochlapila a obsadila 4. místo.

Po roce opět na poutní místo. Jelikož jsem dostala dětni na starost, tak jsem vyburcovala jak vlčata a světlušky, tak skauty a skautky k tomu aby se se mnou vydali na Ivančenu-mohylu, kterou na počest skautů padlých v odboji vybudovali naši bratři a sestry a která se neustále rozrůstá. Cesta z Malenovic ke studánce a pak do prudkého kopce je asi nejhorší část, kterou však všichni zvládli. Na louce jsme si na chvíli odpočinuli a pak pokračovali k mohyle, kde se ve 12 hodin konalo zahájení předávání vyznamenání a ocenění. U mohyly jsme poobědvali, prohlídli si okolí mohyly a vydali se zpět do frýdlantu na vlak. Cestou dolů nás něpříjemně sledovali dešťové mraky, které nás naštěstí chytili až v Ostravě, kde už se všichni vezli tramvají či autem domů.

Dubnová výprava nás zavedla na tradiční oddílová tábořiště. Nejprve jsme byli na Včelí louce. Pak jsme se přesunuli do údolí Bitovského mlýna. Na Včelí louce jsme si zahráli na ufóny. Louka však byla místy rozrytá a bahnitá. Pěkně jsem si zašpinil boty! Po svačině jsme se vydali na Bitovský mlýn. Nakonec jsme šli až kousek dál. Po překonání potoka jsme si převlekli a pustili se do her.
Při zpáteční cestě jsme váleli sudy z prudkého svahu. Já jako fotograf jsem se báječně bavil.

Děkuji všem, kteří se zúčasnili brigády! Díky vysokému počtu účastníků z našeho střediska bylo všech 8 palet cihel přesunuto do prvního patra v rekordním čase cca 2 hodiny.