V klubovně proběhla první předtáborová oddílová rada. Škoda absence některých lidí (Mrzí mě, že Medvědi neměli žádného zástupce!). Vytvořili jsme první návrhy táborového programu.

Turnaj družin se nekonal, přišlo málo lidí. To nám nezabránilo, abychom si řádně zasportovali. Zahráli jsme si beachball, fotbálek a revoluci. Po oddílovce jsme uspořádali krátkou oddílovou radu.

Hry se zúčastnilo devět družin. Každá družina měla za úkol splnit úkoly a za jejich splnění získala provázek. Družina s nejdelším provázkem vyhrála. Družina našeho chlapeckého oddílu získala první a druhá družina poslední místo :-)

Sešlo se nás jen jedenáct. Ostatní členové oddílu už balili nebo  dokonce již odjeli na prázdniny. My ostatní jsme navštívili jsme Vodní svět v centru Ostravy. Kromě plavání a skákání do bazénu jsme samozřejmě vyzkoušeli jízdu na tobogánu a vodní jeskyni.

Protože nám počasí přálo a sněhu mělo být na horách dost, tak jsme se rozhodli tentokrát vyrazit někam, kde se se bude dát bobovat, sáňkovat či skiběžkovat. Jasnou volbou byla Kozubová, kde takových míst je dost a taky jsme tam už delší dobu nebyli.

Sešli jsme se kolem sedmé hodiny ranní na nádraží ve Vítkovicích, účast byla velice nízká přišli jsem pouze tři. Tím jsme se ale nenechali zkazit den a sedli na vlak a dorazili no Bocanovic. Hned od nádraží bylo slušné množství sněhu, takže na skiběžce se dalo jen skoro celou cestu. Z rána ještě nebylo moc teplo, tak jsme vyrazili rychle vpřed bez žádných větších přestávek. První zastavení nás čekalo, když už bylo sluníčko dost vysoko na to, aby nás hřálo a našli jsme vhodné místo pro první disciplínu naší zimní olympiády na Kozubové. Jednalo se o skeleton v korytu cesty. Tuto adrenalinovou disciplínu vyhrál s nepřekonatelným časem Rarach. Poté jsme pokračovali s menšími neúmyslnými odbočkami z turistické trasy na vrchol. Kousek pod ním jsme narazili na upravenou, ale nevyužívanou sjezdovku pro nás jak dělanou. Odhlasovali jsme si tedy dlouhou bobovací přestávku a sjížděli sjezdovku na všem možném. Po tréninku nás čekal i závod na tom co si každý donesl. Opět zvítězil Rarach na doma vyráběném prkně. Když jsme se pořádně vyřádili, tak jsme došli do chaty, kde jsme se zahřáli polévkou a odpočinuli si. Potom nás už čekala cesta dolů, kterou jsme absolvovali díky naším dopravním prostředkům poměrně rychle. Ve vlaku jsme ještě dojedli svačiny a zahráli inteligentní slovní fotbal.

Výpravu jsme si i přes malou účast užili a všichni, kteří nepřišli by měli litovat, protože to opravdu stálo za to!

O víkendu Natan, Smíchus a Oko vyrazili na Velký Choč. Bylo pěkně mrazivo. Na vrcholu fučelo a Okovi málem umrzl nos. Vrátili jsme se do sedla do “Hotelu Choč”. V boudě sice byly škvíry, ale bylo zde tepleji než venku, kde fučelo a chumelilo o sto šest. První jsme říkali, že budeme spát venku, pak na deskách pod střechou a nakonec jsme zalezli do místnustky na postele. Při vaření byla taková zima, že se ani plynu nechtělo z bomby. V noci bylo -19 °C. Do spacáku jsme zalezli někdy po 19 hodině. O půl druhé přišli kluk s holkou a zalezli na desky pod střechu. Muselo tam na ně pěkně chumelit a foukat. Další lidé příšli o půl šesté. Jen pojedli a šli dál. Vstávali jsme v 8 ráno. Vaření trvalo dlouho a moc jsme toho neuvařili. Vyrazili jsme až kolem deseti. Venku nás uvítalo sluníčko, modrá obloha a mráz kolem -15 °C. Sešli jsme k autu a vyrazili do termálu. Místo Bešeňové jsme zajeli do Lúček. Bazén byl malnký, ale nám stačil a vstup za poloviční cenu. Za ušetřené peníze jsme zašli na pizzu a palačinku.