Na první společnou výpravu smečky vlčat a oddílu skautů jsme vyrazili na námi už dlouho opomíjené, ale i přesto oblíbené místo a to Cvilín. Na srazu jsme se sešli v počtu nečekaném a mile překvapivém. Ukázalo se nás 23 i s vedením a maminkou jednoho ze členů smečky. Nadšeni z nevšední účasti jsme koupili lístky a vyrazili vlakem do Krnova a pěšky na Cvilín.

První soutěž družiny proběhla na cvilínských schodech, které měly družiny za úkol poslepu spočítat, smečka to měla jako soutěž jednotlivců, ale bez zavázaných očí. Zvítězila družina Rysů před Medvědy a Bobry. Mezi vlčaty nejpřesněji počítal Kuba. Schodů bylo přesně 218. U poutního kostela si vlčata společně s Filipem a Mirkem zahrála hru Na jelena, během toho družiny skautů získávali body za docházku a připravenost na výpravy. Následně jsme se podívali na rozhlednu Cvilín a vydali se směle dál po zelené značce. Cestu jsme si zpestřili hrou Sudá, lichá, kterou bezkonkurenčně vyhrál Rarach.

Následně jsme dorazili na zříceninu hradu Šelenburk, kde vlčata posvačila a družiny skautů začaly s přípravou oběda na nových dřívkáčích. Vlčata mezi tím stihla ještě vyrobit podzimní skřítky, zahrát si kuličky, ve kterých zvítězil Franta a formou štafety přenášet zprávu s úkolem. Nakonec jsme všichni prošmejdili zříceninu a posilněni vyrazili dál.

Některé z nás už začínaly bolet nohy, tak naše tempo už nebylo zrovna nejrychlejší, ale nakonec jsme zvládli dorazit k rozhledně Hanze Kudlicha, na kterou jsme si někteří vyšli a užili si krásné rozhledy. Poté proběhla další soutěž družin, při které družiny poznávali stromy podle hmatu. Na 1. – 2. místě skončili Bobři a Rysi následování smečkou vlčat a Medvědy. Na závěr výpravy jsme se osvěžili kofolou a pospíšili si na vlak domů. Výpravu jsme zakončili pokřiky před nádražím na Svinově.

Moc jsme si to užili a doufáme, že v alespoň takovém počtu se budeme scházet pravidelně.