První březnový víkend jsme vyrazili na naší střediskovou chatu Modřenku. Spousta kluků byla bohužel na lyžácích, nemocných nebo je odradila špatná předpověď počasí, proto jsme sešli jen v jedenácti. To nás ale rozhodně neodradilo od toho abychom si to pořádně užili.

              V pátek večer, hned po příjezdu na chatu a večeři, jsme zahájili celovýpravovou hru Tanka hokšila (Velký chlapec). Jednalo se o indiánskou zkoušku dospělosti, která byla rozdělena na několik menších zkoušek, za jejichž plnění jsme dostávali korálky a kdo jich získal deset, byl připuštěn k závěrečné zkoušce. Než jsme zalezli spát, tak jsme stihli ještě první zkoušku – Umění čichu. Našim úkolem bylo po čichu poznat některé koření a kupodivu se nám to skoro všem opravdu dařilo. Poté jsme si vyčistili zuby a popřáli si dobrou noc.

              Sobotu jsme zahájili intenzivní rozcvičkou pod taktovkou Raracha a Krtka, která nás pořádně připravila na den plný indiánských zkoušek. Po snídani jsme se pustili hned do další, a to rozdělávání ohně jen s pomocí krabičky sirek a přírodnin. V této zkoušce se povedlo splnit podmínky jen polovině z nás, takže jsme hned šli na další abychom zvládli korálků nasbírat všichni dost. Pokračovali jsme zkouškami v udržení rovnováhy, ve vytrvalosti, v síle, ve výrobě loveckých zbrání, v lovu a mnohých dalších. Večer jsme po celém dni stráveném venku byli už pořádně unavení, tak jsme se pustili do posledních, klidnějších zkoušek jako umění zraku, umění divadla, umění rostlin a zvěře. Do večerky již polovina z nás měla dost korálků na připuštění k nedělní závěrečné zkoušce, zbylí ale nepropadali panice, protože věřili, že také dostanou ještě možnost, jen ne dnes. Zahráli jsme si tedy pár deskových her a zalezli na kutě.

              V neděli pomocí dobrovolných zkoušek i zbytek z nás splnil podmínky pro závěrečnou zkouška, a tak jsme si dopoledne mohli v klidu zahrát fotbálek, freesbie a vybíjenou. Po obědě nás čekala závěrečná zkouška, kde jsme se po vyluštění šifer dozvěděli, že se musíme všichni spojit a společnými silami uklidit a sbalit zimní tábor a vydat se za šamanem našeho kmene. Ten nás prohlásil za opravdové indiány a poslal nás mezi bledé tváře obstarat si potravu, a tak jsme výpravu na Modřenku zakončili langoši a kofolou v restauraci. Domů jsme všichni odjížděli spokojení a ověnčeni korálky.

Tímto gratuluji všem mladým indiánům, kteří splnili zkoušku dospělosti a stali se Tanka hokšila: Rarach, Krtek, Ben, Filip, Kapr, XS-ko, Vydra, Danny, Sběratel, Slimák.

Věčná sláva jim!